Stínání kohouta - co víme o tradici
Etnograf Čeněk Zíbrt ve svém spise Na tom našem dvoře píše: "Zvyk stínat kohouta byl rozšířený po celé Evropě, v českých zemích to byl ale zvláštní rázovitý obřad. Muži v pitvorných oblecích se sešli u červeně natřeného sudu. Na něm byla položená šavle a kohout byl přivázán za nohu ke kolíku. Mladíci soutěžili v tom, kdo dříve šavlí či cepem setne kohoutovi hlavu. Ovšem se zavázanýma očima, takže setnout kohouta bylo obtížné. Mnohý z uchazečů odešel z kolbiště s výsměchem."
V Lipí stínali kohouta tak, že vykopali na návsi před hostincem v zemi díru, do ní dali kohouta a přikryli ho krajáčem. Hostinský, písmák a v třicátých letech i starosta Lipí, Josef Novák, ve svých zápisech popsal, že jednou dezorientovaný a opilý účastník netrefil cepem kohouta. Zavázané oči způsobily, že práskl do blízkého Benešova záchodku. „Asi dvě prkna upadla, ale běda. Směrem k obecenstvu zadnicí seděla na záchodku paní Benešová.“
